Zajímavé osobnosti, jen půl minuty čtení.
Fotila Nicole Kidman, Isabelle Huppert i Pedra Pascala, a to pro magazíny, jako je Vanity Fair nebo Variety. Největší vášní Radky Leitmeritz je ale tenis. A právě jemu věnovala knihu One:Love
Devět slavných českých tenistek, tři roky poctivé práce, jeden objektiv a jedna unikátní vize – a sice Radky Leitmeritz, přední české fotografky, dnes žijící v Los Angeles.
Zavítejte s její novou, nádhernou publikací na nejrůznější kurty a do starých kluboven, a nechte si od současných i světových tenisových profesionálek vyprávět nejen o hře, ale také životě.
A pokud teď máte čas akorát na několikavteřinovou fotografickou master class, přeskočte k poslední odpovědi!
Radko, řada zákazníků Book Therapy bude číst tento rozhovor ráno ke kávě. Jak ráda začínáte den vy?
Ha, právě tou kávou, bez ní jsem absolutně nepoužitelná. Oba s přítelem jsme kávoví maniaci a když jsem u něj v Arizoně, dělá mi speciální ovesné latte s ručně presovaným pressem z bobů, které sám praží, a kapkami mexické ohnivé vody. Pokud mám větší klid v duši, pouštím si pětiminutovou mindfulness meditaci.
Čím se vaše rána v Los Angeles liší od těch v Česku?
Záleží na ročním období, ale i v zimě mi svítí do okna slunce a venku na palmě zpívají ptáci. Pak vezu syna do školy po desetiproudé dálnici…
Co je vlastně na životě v LA nejlepšího?
V zásadě to podnebí a životní styl celkově, ten se dá asi těžko překonat. Hory, poušť, ulice jako botanická zahrada a oceán. Nikdy není vedro a dusno jako třeba na Floridě, je tu nejúžasnější klima, jaké znám. Je to město plné mladých lidí, nových trendů, skvělé kávy, dobrého vína, jídla a celkově má velmi pozitivní vibe. Může to být jen zdání, ale je to takové happy place.
Čtvrtým rokem zachycujete v rámci Court Supremes největší osobnosti světového ženského tenisu. Jak tento projekt vznikl?
Z čiré lásky a posedlosti tenisem, je to moje absolutní vášeň. Když jsem ho začala hrát, měla jsem potřebu nové téma zpracovat i obrazově. To už je úděl fotografa, vidím vše přes čočku objektivu. Podařilo se mi navázat spolupráci s WTA a získat podporu Porsche, které ženský tenis sponzoruje odnepaměti.
Na focení které z hráček vzpomínáte obzvlášť ráda?
Ten seznam je velmi dlouhý, v podstatě jsem před objektivem měla celou světovou špičku a každá je jiná a něčím zajímavá.
Jaké příběhy se vám vybavují?
Velmi dobře se mi vždy spolupracuje s Bárou Strýcovou, která mě naučila používat lajnovačku na vápno. Petru Kvitovou jsem obalila v antuce, Paulu Badosu topila ve vodě i s raketou, Karolínu Muchovou dusila v nafukovací hale, kam jsem napumpovala filmový kouř, aby to vypadalo jako na jiné planetě, Arynu Sabelnku posadila na Harley. Ons Džabúr jsem fotila v nejstarším šermířském klubu v Paříži, Markétě Vondroušové jsme postavili kurt v tanečním sále barokního zámku… Cestovala jsem na okruhu WTA téměř dva roky, těch situací je hodně!
Vaše nová kniha se zaměřuje na portréty devíti slavných tenisek z Čech. Mají něco, co jiné nemají?
Ano, jsou nohama víc na zemi, mají v sobě určitou upřímnost a autentičnost. Možná je to tím, že jsme krajanky. Jsou velmi pracovité, dřou jako všechny ostatní, ale působí to na mě, že to všechno dělají s nějakou českou lehkostí a zdravým rozumem. Z ničeho se nezblázní. Mají nadpozemský talent, ale působí tak přirozeně a s ničím se nepářou.
Jak dlouho hrajete vy sama?
Učím se už několik let, intenzivně trénuji téměř každý den, to asi abych dohonila ty desítky roků, které jsem nehrála. Přiblížit se k profesionální úrovni je samozřejmě nemožné, ale jak sleduji naživo ten nejlepší tenis světa, dala jsem si laťku opravu vysoko!
A jak nejraději odpočíváte?
Paradoxně právě na kurtě, nejlépe si tam vyčistím hlavu, anebo přesměruji starosti z pracovního života na nedokonalý backhand či podání. (směje se)
Řídíte se v profesním životě mottem nebo zásadou?
Ano, zachovat si vlastní rukopis a nebát se poslouchat intuici. Dělat, co člověka opravdu inspiruje. Nekalkulovat a nekoukat se moc okolo, co dělají ostatní, nebo co je momentálně in. Hledat témata, která jsou neokoukaná, anebo se nebát k nim přistupovat s vlastním osobním pohledem. A hlavně nezapomenout dělat věci s láskou, zapojit srdce – to je velká síla a dokážete tak cokoliv!
