Zajímavé osobnosti, jen půl minuty čtení.
Dnešní středeční rozhovor jsme pro vás vedli s Janice Lyle, autorkou nádherné knihy Sunnylands: America’s Midcentury Masterpiece, která vás z Book Therapy teleportuje rovnou do jedné z nejambicióznějších a nejúchvatnějších moderních staveb, kalifornského Sunnylands.
Sunnylands je masterpiece. Architektura, z níž padá brada, a do nejmenšího detailu promyšlené interiéry zařízené dekoratérem hollywoodských hvězd, od svého vzniku v 60. letech hostily královnu Alžbětu II., Reaganovi, Trumana Capoteho, Nelsona Rockefellera nebo třeba Oscara de la Rentu.
Dnes můžete pozemek a stavbu navštívit i vy, ale pokud se do Palm Springs jen tak nechystáte, fantasticky zpracovaná kniha od Janice Lyle, která místo dlouhá léta vedla, je druhým nejlepším způsobem, jak se díky Sunnylands zasnít i inspirovat.
Janice, jak ráda začínáte svůj den?
Vstávám brzo, takže začínám v pět ráno tím, že si projdu e-maily, pročtu The New York Times online, tam rovnou vyluštím Wordle a pak skočím do sprchy a vydám se na ranní procházku. Palm Springs je úžasné i takhle v zimě.
Proč se vlastně Sunnylands přezdívá Versailles vesmírného věku?
Abych byla upřímná, nemám ten popis v lásce, ale řekla bych, že ten, kdo to napsal, přirovnával Sunnylands rozlohou a opulencí k Versailles s přihlédnutím k designu z vesmírného věku.
Jak byste tedy místo popsala vy sama?
Já o Sunnylands smýšlím jako o unikátní kombinaci architektonického stylu A. Quincyho Jonese z poloviny minulého století, vybavení ve stylu Hollywood Regency a působivé umělecké sbírky Waltera a Leonor Annenbergových, původních majitelů. Tyto estetické přístupy byly v kontextu pozemku, co proměnil poušť na zahradní park, něčím výjimečným a nečekaným.
Vzpomínáte si na první dojem, který na vás Sunnylands měl?
Ano, začátkem 90. let, kdy jsem byla výkonnou ředitelkou v Palm Springs Art Museum, jsem do Sunnylands přijela na schůzku s Leonore Annenberg, tehdejší prezidentkou dozorčí rady muzea, abych ji požádala o financování kampaně na vybudování třetího patra. Byla jsem nervózní, poprvé jsem žádala o velkou dotaci. Vzpomínám si, v jakém jsem byla úžasu z krásy atria a obývacího pokoje, kde jsme si daly čaj. Byla jsem ohromená malbami kolem sebe a také trapuntem s plochou výšivkou na sofa, které nepřipomínaly nic, co jsem do té doby viděla.
Sunnylands měl spoustu velmi slavných hostů. Máte mezi příběhy, které by tam stěny mohly vyprávět, svůj oblíbený?
Těch je! Ale jeden milý se vztahuje k důležité politické události z roku 1990. Japonský premiér Tošiki Kaifu se zde setkal s prezidentem Georgem H. W. Bushem, aby probrali obchodní témata. Bush tehdy v Sunnylands pobýval a Annenbergovi pro japonskou delegaci hostili státní večeři. Málokdo ví, že premiéra doprovázel jeho syn a seznámil se tu s mladou japonskou tlumočnicí. Později se vzali a není to tak dávno, co se s námi podělili o své osobní rodinné album plné fotek z té návštěvy. Jejich příběh nás dočista nadchnul, rozšířil význam oné události, a kopie snímků jsme přidali do našich archivů.
Překvapilo vás něco při práci na knize?
Jednoho dne jsem zjistila, že dům na okraji Sunnylands, který jsem nepovažovala za zvlášť významný, skrývá zapomenutou kancelář od A. Quincyho Jonese. Dům koupili Annenbergovi v roce 1957 pro správce nemovitosti, roku 1964 přibyla tahle malá kancelář navržená A. Quincym Jonesem a tu pak v roce 1995 v podstatě pohltilo rozšíření stavby. Nyní se pracuje na jejím navrácení do původní podoby.
Kdo si podle vás knihu zamiluje nejvíc?
Skvělou věcí na Sunnylands je, že k lidem promlouvá nejrůznějšími způsoby, a pokud se zajímáte o architekturu, interiérový design nebo umění, budete příběhem místa naprosto fascinováni. Jiný narativ nabízí Sunnylands pro ty, které přitahuje kulturní krajina a golf, jiný zase pro ty, koho láká diplomacie – místo sehrálo za života Annenbergů v americké politice svou roli.
Na kterou knihu se vy sama nyní těšíte?
Zrovna jsem si koupila The Last Palace, Europe’s Extraordinary Century Through Five Lives and One House in Prague od Normana Eisena. Koncem května plánuju být v Praze kvůli konferenci Iconic Houses a snažím se něco načíst, abych přijela s alespoň nějakou znalostí regionu.
Myslíte si, že může mít doma člověk přespříliš knih?
Jsem si jistá, že to možné není. A přestože mám doma rozsáhlou knihovnu plnou literatury o architektuře a designu, v srdci jsem minimalistka a ne každou knihu, kterou přečtu, si nechám doma. Raději se dělím s přáteli, co mají stejné zájmy.
Janice, co vás dneska ještě čeká?
Je sobota ráno a já právě dělám to, co obvykle. Jeden z mých dobrých přátel byl obchodník s vintage objekty a na dnešek chystá komunitní garážový výprodej, takže se k němu přidám se svou sbírkou porcelánu z poloviny minulého století. S jiným přítelem pak půjdu prozkoumat Open Artist Studios. Myslím, že bude zábava sledovat, jestli lidé docení mou sbírku, a pak ještě větší zábava vidět, jaké současné umění v našem regionu vzniká. Měl by to být dobrý den!
