Zajímavé osobnosti, jen pár minut čtení.
„Zahrada by měla být osobní záležitostí majitele, jeho rodiny a přátel.“
Ferdinand Leffler je učiněná legenda! A těch u nás v Book Therapy nikdy není dost. Těší nás proto, že vám můžeme nabídnout jeho novotou vonící knihu Zahrada je pro radost, ze které se inspirace a praktické rady pro začátečníky i profíky přímo sypou.
Než se do ní pustíte, položili jsme pro vás slavnému zahradnímu architektovi a zakladateli atelieru Flera pár všetečných otázek.
Ferdinande, napadá vás lepší hnojivo k osobnímu růstu než četba knihy?
Snad jen četba knihy v příjemné zahradě, když ležíte v pohodlném gaučíku vedle milované osoby.
Z čeho poslední dobou úplně kvetete?
Čeština je krásná! (směje se) Tuším, že se takové přirovnání používá, když z něčeho rostete, že? A to je přece skvělé, kvést a růst! Takže já kvetu z toho, když se přes den nachytám, jak je mi hrozně dobře. Jak okolo mě vše plyne, jak má, a já si toho dovedu všimnout. Pak kvetu v úžasu. Zní to banálně, ale dosud jsem to moc neuměl.
Když přijde na zahrádkářství, co je právě nejžhavějším trendem?
Zahrádkářství je o pěstování, je to takové zahradnické kutění. Troufám si říct, že trendem jsou teď skleníky a také slepičky.
Jaké nejčastější chyby by se měl každý zahrádkář vyvarovat?
Raději bych tedy mluvil o zahradnících než zahrádkářích! Zahradník je o něco méně kutil a o něco více milovník přírody, někdy taky trochu filozof a požitkář. Radil bych mu postupovat podle rozmyšleného konceptu, nebudovat páté přes deváté, ale nejprve měřit a až pak řezat.
A který trend byste si přál, aby se už nikdy nevrátil?
Nevkusné, odosobněné, sterilní zahrady 90. let, které se budovaly jako výraz moci.
V knize Zahrada je pro radost se dělíte o cenné tipy. Co byste poradil tomu, kdo má pro zahradničení vášeň, ale žádnou zahradu nemá?
Aby nezapomněl jednu chtít. Aby hledal, až najde. Aby chodil do lesa a radoval se z větru, deště a oblohy.
Může mít doma člověk příliš květin?
Víte, jak zjistíte, že jich máte příliš? Když se jim u vás nedaří, protože je nedokážete obstarat tak, jak si zaslouží. Pak může být i jedna jediná příliš.
A knih?
Jsem knižní fanatik a mám knih víc, než můžu přečíst. Při pohledu do své knihovny se trochu zastydím. Nejsem si jistý, že je to zdravé. Dnes už si vybírám a domů donesu jen takovou, kterou si chci přečíst. Tedy – ehm – skoro… Dobrá, jsem pořád stejný sběratel!
Máte nepopulární názor na čtení?
Nevím, jestli nepopulární, ale rozhodně nepraktický: Kniha patří do postele. No, a pak s ní v ruce dost často usínám.
A co se týče květin?
Přiměřenost, už jsem o ní mluvil. Sázejte jen tolik, o kolik se dokážete postarat. Zbytek zahrady raději nechte přírodě. Ta si poradí.
