Nejspíš ji znáte jako modelku a herečku, ale věděli jste, že je také scénáristkou a spisovatelkou? Ve své první knize vypráví příběh Sidonie Nádherné, emancipované femme fatale, která žila v letech 1885 až 1950.
Čím vás Sidonie zaujala?
Svým přístupem k emancipaci. Na svou dobu byla velice svobodomyslnou ženou, v mnoha ohledech jela po vlastní ose, zároveň ale vynikala svou citlivostí a jemností.
Tohle propojení ženskosti a síly mě baví i u dnešních žen.
Už nemusí vypadat a chovat se jako muži, aby uspěly. Příběh Sidonie je díky tomu aktuální.
Jak probíhala rešerše?
Literatura střední Evropy z přelomu 19. a 20. století mi byla vždycky blízká. Zároveň jsem si načetla část Krausových Posledních dnů lidstva, různá díla od Rilkeho, ale hlavně biografie Sidonie. Tu nejnovější a podle mě nejlepší napsala Alena Wagnerová. Z té jsem hodně vycházela. Prošla jsem nicméně všechno, co o ní vyšlo a co jsem našla.
A když mé kamarádky viděly, na čem pracuji, začaly mi přeposílat, co o ní našly ony. Stal se z nás takový fanklub Sidonie.
Chtěla byste Sidonii hrát ve filmu?
Kdyby se taková příležitost naskytla, byla by to určitě krásná role. Scénář ke komiksu byl v první verzi scénářem filmovým, takže už existuje.
Proč zrovna komiks?
Struktura, jakou jsem pro vyprávění zvolila, k této formě přímo vybízela. Zároveň si estetika světa Sidonie říkala o vizuální zpracování. Komiks je skvělým přemostěním mezi filmem a literaturou. Také mě ovlivnil vývoj komiksu v posledních letech. Začíná být považovaný za plnohodnotný literární žánr pro dospělé čtenáře a mě osobně hodně baví.
Co vás na Sidonii překvapilo?
Že nebyla jen múzou slavných mužů, jak ji na čas zredukovala historie umění kvůli slavnému obrazu od Švabinského. Úplně mě to tedy nepřekvapilo, ale měla jsem radost, že za krásným obrazem stojí žena, která je krásná po více stránkách, především osobností.