Zajímavé osobnosti, jen pár minut čtení.
Dnešním interview vám obzory rozšíří sběratelé Daniel Trávníček a Kamil Mittner, autoři senzační bestselleru STARÉ REKLAMNÍ CEDULE
Sbírka Daniela a Kamila je svým rozsahem zcela výjimečná. Neuvěřitelných 715 cedulí, které publikace obsahuje, patřilo firmám fungujícím na území České republiky a Československa v první polovině minulého století a jejich příběhy jsou fascinující součástí našich kulturních dějin. Snímky reklam přitom doprovází texty, co jsou stejně odborné jako poutavé, a my si záživnějšího průvodce k cestování časem neumíme představit…
Jako je tomu se vším, i smysl a význam reklamních cedulí se vyvíjel, dnes jsou spíš raritou. Jaké je podle vás jejich současné poslání?
Kamil: Poslání je dnes jenom jediné – je to jeden z dokladů o naší kulturní historii. Staré cedule nám poskytují bohaté a poměrně přesné informace o tom, co se lidem v té které době líbilo, co jedli a pili, jak se oblékali, ale třeba i čímsi čistili boty. Jsou tak cenným podkladem pro mapování tzv. historie každodennosti a pro další objevování a poznávání novodobých dějin.
Daniel: Každý bude také vnímat reklamní cedule podle svého vkusu a svých zájmů. Tedy historicky, umělecky, ale i po stránce technologické nebo z pohledu vlasteneckého.
Tvorbou reklamních cedulí se zabývali významní výtvarníci. Je dnes toto řemeslo, dá-li se tak nazvat, ještě živé?
Daniel: Řemeslo určitě žije, ale cedule jako reklamní nosič není tak populární, jako byla dřív.
Kamil: Reklama ve formě reklamních cedulí byla nahrazena jinými a aktuálně účinnějšími reklamními formami, jako je internet, tisk a časopisy, TV a filmy. Reklamní výtvarníci se samozřejmě přemístili na tyto platformy.
Dá se o některé z cedulí v knize říct, že je hodnotnější než ostatní?
Daniel: V knize je spousta velmi drahých kousků, ale jejich skutečná hodnota je dána množstvím kusů, které se dochovaly, stavem a hlavně sběratelskou poptávkou i osobní motivací každého sběratele.
Kamil: Asi by se to dalo říct třeba o ceduli s reklamou na pražskou čokoládu Standard na straně 101. Jedinečné je na ní pozlacené písmo a dokonale provedené řemeslo dnes již neznámé smaltovny.
Která z cedulí je váš osobní favorit?
Daniel: Já osobně mám několik favoritů. Zjednoduším si to – všechny na obálce knihy jsou topky! (směje se)
Kamil: Mám slabost pro ceduli s reklamou na produkty Maggi na stranách 362 a 363. Je to sice jen „nápisová“ cedule bez jakéhokoliv dalšího výtvarného motivu, ale je stará, velmi vzácná a ve své jednoduchosti nemá chybu.
A existuje taková, kterou zatím nemáte a sníte o ní?
Daniel: Je několik cedulí, po kterých již několik let pátrám a věřím, že se někde vyloupnou, například firem Globin, Fritzelak, Kalodont…
Kamil: Pro mě by to byla smaltovaná cedule s reklamou na kávu Meinl v češtině. S vysokou pravděpodobností ale taková ani neexistuje.
Na knize jste spolupracovali s kurátory sbírky plakátů a obrazů Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Dozvěděli jste se při tvorbě publikace něco, co vás překvapilo?
Daniel: Myslím, že to bylo spíš obráceně, protože naše sbírka byla pro kurátory zjevení.
Kamil: Z úhlu pohledu kunsthistoriků dosud představovaly plechové reklamní cedule v porovnání s klasickým papírovým plakátem vždy jakéhosi chudého příbuzného, který nebyl pro sbírkové instituce dost umělecký a tedy ani hoden nějakého hlubšího zkoumání. Myslím, že publikace pomůže v postupném odbourávání tohoto neoprávněného předsudku.
Co podle vás překvapí čtenáře?
Kamil: Ohromná šířka podnikatelského záběru českých i německých firem činných na našem území a jejich invence. Přinejmenším zajímavý je i velmi vysoký podíl firem se židovskými vlastníky, izraelité obchod prostě od pradávna měli v malíku.
Představovalo při kompletování knihy něco obzvlášť velkou výzvu?
Daniel: Hlavně focení všech cedulí tak, aby bylo vše ve stejném stylu a kvalitě.
Kamil: A také zdánlivě nikdy nekončící korekce a opravy textů před tiskem.
Koho kniha potěší především?
Kamil: Publikace nemusí nutně oslovovat jenom jakési staromilce, fanoušky staré reklamy a milovníky dob, kdy „svět byl ještě v pořádku“. Určitě to zaujme i leckoho z mladších generací.
Daniel: Ano, všechny znalce historie, typografy, architekty a designéry, fanoušky věcí, co mají duši a odkazují na historicko-vlastenecký odkaz našeho státu.
Vrátí se podle vás tvorba reklamních cedulí jako spousta řemesel do módy?
Kamil: Reklamní cedule se do módy určitě nevrátí. Svět je dnes už naprosto jiný než v době jejich zlaté éry. Reklamním cedulím jako sběratelskému oboru a předmětu zájmu historiků ale budoucnost patří nepochybně.
