Co teď stojí za to podle fotografa Honzy Zimy 📸

Co teď stojí za to podle fotografa Honzy Zimy 📸

Honza Zima je víc než přední český fotograf. Díky práci pro magazíny jako Elle Decoration nebo gurmánské hotspoty (od restaurace U Kalendů po Mr.HotDog či Sandwich Rodeo) drží prst pevně na tepu doby. Není divu, že byste ho jako ukázku
českého streetstylu našli vyfoceného v Monoclu! Taky je to ale klient Book Therapy, a tak jsme neváhali a zeptali se ho, co je podle něj právě teď dobré…

Po čem jdeš u nás ze všeho nejdřív?

Většinou po časopisech. Nejsem úplně typ, který by u čtení dlouho udržel pozornost, takže jsou pro mě ideální formát. Jejich výběr v Book Therapy je navíc
bezkonkurenční!

Je pro rozvoj fotografa důležité sledovat práci ostatních?

Určitě. Když cítím, že mě opouští múza a ztrácím drive, projedu si fotografické
knížky, co mám doma, nebo portfolia oblíbených fotografů a hned je to lepší.

Kdo tě ovlivnil nejvíc?

Quentin De Briey, Belgičan, který stejně jako já pochází z prostředí skateboardingu.
Prakticky jakákoliv jeho fotka ve mně vyvolá nadšení, ale zároveň i smutek, protože
vím, že tak dobrý nejspíš nikdy nebudu. (směje se)

Co dělá fotku výjimečně dobrou?

Krása fotografie, stejně jako každého uměleckého díla, tkví v tom, že to, co někomu
přijde geniální, může být pro jiného odpad. A naopak. Takže abych odpověděl: pocit, který v daném člověku vyvolá.

Book Therapy je plné knih s výjimečnými fotografiemi, ale někdo by mohl argumentovat, že si je může prohlédnout i na internetu…

U fotky vytištěné na papíře má člověk tendenci se zastavit a taky má mnohem delší
možnost si ji prohlédnout a vstřebat. Fotky na internetu kolem vás většinou jen proletí a ani si nevšimnete, jestli jsou vyfocené digitálem, analogem, nebo bramborou.

Koupili jste u nás se svou ženou Anetkou nějaké knížky i vašemu půlročnímu synovi Kajetánovi?

Zatím bohužel ne, ale už máme pár vyhlídnutých a brzy se chystáme vzít Book
Therapy útokem!

Proč je zásadní budovat u dětí kladný vztah ke knihám?

Vím, že tímhle prohlášením neobjevím Ameriku, ale pohled na dítě s knihou vs.
pohled na dítě s tabletem je přece nebe a dudy. O vývojových a sociálních přínosech společného času stráveného četbou nebo prohlížením dotekových knih ani nemluvě.

A může mít doma člověk příliš knih?

Při pohledu na Anetčinu knihovnu si občas říkám, že už jich víc mít ani nemůže, ale
asi má nějaké tajné skrýše, protože pořád nosí domu další a „někam“ je ukládá.
Jinak si to nedokážu vysvětlit…



Co z aktuální nabídky Book Therapy Honzu baví nejvíce?


 The Creative Act (Rick Rubin): „Baví mě, že ji můžete otevřít kdykoliv na jakékoliv stránce a rázem se cítíte o něco kreativnější. Nebo alespoň tušíte, jak na to. Doporučuji taky autorův podcast Tetragrammaton, jeden z mých aktuálně
nejposlouchanějších.“

Of Symbols and Signs (Jean-Michel Basquiat): „Basquiat je jeden z mých
nejoblíbenějších umělců, o jejichž kvalitách nepochybuju.“

SUMO 20th Anniversary (Helmut Newton): „Monografie jedné z nejvýraznějších
postav módní fotografie je must-have knížka nejen pro každého fotografa.“

The Legacy of a Deeper Vision (Josef Sudek): „Josef Sudek je pro mě velkou
inspirací a tahle kniha představuje jeho tvorbu jak po fotografické stránce, tak
skrze eseje jeho blízkých přátel a obdivovatelů jeho tvorby.“